A právě v tom to je. Jediná jistota je v nejistotě. Tedy to, že svět kolem nás je každý den jiný a proto abychom byli úspěšní, se musíme měnit také. Kdo se změnou / vývojem přestane, ustrne.  Když jsem budoval obchodní týmy, vždy jsem měl plán jak, čeho a proč chci dosáhnout. Nikdy však cesta nebyla tak “přímá” jako v mých plánech. Vždy přišly překážky (většinou chodí ve skupinkách :-), obtížné momenty a chvilky, kdy jsem měl chuť se vším seknout. V tomto momentě pro mě bylo důležité moje PROČ a schopnost upravit původní plán. Upravit, poučit se – “tudy cesta nevede protože” a chyby neopakovat. Takže mé úspěchy jsou spíš sérií rad kudy a proč se nevydat. Ta nejsprávnější cesta se pak touto vylučovací metodou zjeví sama.  Nechal jsem si odvyprávět snad tisíc příběhů od úspěšných jednatelů firem, jak dospěli k takovému úspěchu k podnikání. A víte co? Nikdy jsem se nesetkal s tím, že by řekli “Ráno jsem se probudil s myšlenkou, že budu prodávat ledničky a vybuduju řetězec elektroprodejen”. Většinou to byl daleko barvitější a většinou i humorný příběh o tom, jak se z původně řezníka, přes provozovatele večerky s ledničkou, stal člověk, který má 1.400 zaměstnanců.