Procitnutí
Práce na “na volné noze” přitahuje čím dál větší skupinu lidí. Některé dobrovolně, jiné profese do pozice pracujícího na živnostenský list, dotlačil zaměstnavatel či okolnosti, kdy zaměstnání na hlavní pracovní poměr nemohli získat. Obě skupiny si však slibují od tohoto druhu pracovní činnosti jisté benefity.
Po prvních pár týdnech a zpravidla s první fakturací však přichází procitnutí. Myslel jsem si a mé okolí mě utvrzovalo v tom, že se mé služby budou prodávat samy, že tomu budu muset věnovat daleko méně času než v běžném zaměstnání. A navíc jsem projezdil a protelefonoval celé jmění. Ještě před první fakturací jsem musel uhradit sociální a zdravotní pojištění. Chtěl jsem si vzít dovolenou, ale uvědomil jsem si, že díky týdenní absenci a dosud nepodepsaným smlouvám bych měl na výplatě nulu.
Odšťavňovač
Ano. Živnostník je podnikatel, a to se všemi benefity i zodpovědnostmi. Šli byste do podnikání bez rezervy a bez vstupního kapitálu? Asi ne. Myslíte, že podnikateli někdo zaručí, nekonečný příval zákazníků a dostatečné tržby? Jedinou jistotu má v součtu osobních a firemních nákladů, víru ve své schopnosti a dobré nápady. Pokud nemá víru ve své schopnosti ani funkční nápady, zbývají pak často pouze náklady.
V historii vycházeli živnostníci z řad řemeslníků, kteří si na obživu vydělávali tím, čemu se vyučili – ať to byli brašnáři, ševci, nebo hrnčíři. Základem pro jejich tržby byl jejich um a poptávka po jejich službě či produktu v dané lokalitě. Když se jim dařilo dobře, přibrali tovaryše. Suroviny pro další výrobu/rozvoj si kupovali výhradně ze svého výdělku z předchozího období – půjčky neexistovaly.
V dnešní svobodné době, díky volným živnostem, není třeba dokazovat své umění a do podnikatelského odšťavňovače se dostává spousta dobrodruhů, kteří neznají, čím se v podnikání řídí jejich práva a už vůbec ne povinnosti či předpoklady úspěšného podnikání. Tito pak často zůstávají na dně odšťavňovače. Ti samí lidé, kteří je předtím lákali a podporovali, jim nyní radí, aby volili spíš jistotu zaměstnání. První fáze plodí většinou prvopodnikatele ochuzené o sny, nadšení a často i finance. Sladký nektar zůstane často pouze společnostem, jejichž aplikace, e-booky, prostory a online-nástroje nakoupili.
Mixér
To, na co jsem osobně všechny začínající podnikatele upozorňoval, že jakýkoliv pozitivní výsledek je podmíněn jejich nasazením, ochotou učit se a schopností aplikovat znalosti v praxi. A že v prvních 3-6 měsících to bude vyžadovat enormní nasazení – zejména, pokud neměli předchozí zkušenosti s obchodní činností. I přes toto poučení nebyli všichni úspěšní. Někdy chyběly vlohy, jinde pracovitost a sebekázeň.
První signály o počátku konce však přicházely, když obchodníci začnou kombinovat přístup zaměstnance a podnikatele. Jak by Vám asi chutnal koktejl z mixéru, ve kterém je současně kedluben, mandarinka a chleba s máslem? Nejen, že by asi nevypadal zrovna vábně ale možná by způsobil i lehčí zažívací problémy. Bohužel přesně tak to vypadá s mnohými “OSVČ – podnikately” v České republice. Často přehnané očekávání naráží na nedostatky v osobním přístupu.
Očekávání a předpoklady
Co často motivuje k práci na živnost?
- Chci mít volno, kdy se mi zlíbí.
- Slibují, že mě všechno naučí.
- Jasný manuál na úspěch.
- Nechci mít šéfa.
- Nechci se řídit interními předpisy.
- Líbí se mi fixní podpora.
- Nechci být úkolován.
- Chci platit nižší daně.
- Budou na mě pracovat druzí.
- Chci vydělávat statisíce.
- Nechci dělat věci, které mě nebaví.
- Chci pracovat daleko méně za víc peněz.
- Nechci být závislý na zvůli svých nadřízených.
Jaký je však předpoklad pro úspěch?
- Musím mít sebekázeň pracovat jindy.
- Učit a zajímat se musím především sám.
- Manuál neexistuje. Jistota je v nejistotě a neustálém zdokonalování.
- Musím mít sám pevnou pracovní morálku.
- Musím mít lepší nápad a funkční strategii.
- Vždy je podmíněna minimální aktivitou.
- Musím si sám přikázat a stanovit priority.
- Musím daním sám rozumět.
- Musím je to umět naučit a zaplatit jim.
- Nemusím také vydělat nic.
- Musím dělat i věci nepopulární ale důležité.
- Prvních 6-12 měsíců musím pracovat 2x tolik než v zaměstnání. Pokud vytrvám a budu neustále zlepšovat své postupy, můžu profitovat z nadstandardního výdělku za stejnou či kratší dobu.
- Jsem závislý na svých schopnostech na úřadech/legislativě a konkurenci.
Co říct závěrem?
Stejně jako není v mnohých společnostech žádoucí zaměstnanec s duší podnikatele, který by vše nejraději zlepšoval a zdokonaloval, stejně tak není dlouhodobě funkční model podnikatele s duší zaměstnance.
Podnikání prostě není pro každého. Kdo má však silnou motivaci, zná své silné a slabé stránky, hýří nápady, překážky jsou pro něj výzvou, a je připraven nést odpovědnost za své nedokonalosti či chybná rozhodnutí, může to být cesta k naplněnému životu a splněným snům.
